Rok 1982

K 30. prosinci 1982 žilo ve Stříbrné 506 lidí trvale a 12 přechodně, během roku se přistěhovalo 9 lidí a odstěhovalo 32, zemřelo 9 a narodilo 3.

OPMH – rozšířil provoz o praní a napínaní záclon, deček, 50 zaměstnanců, zajišťovaly se služby pro celé Sokolovko – podniky sociálního sektoru a rekreační zařízení, od 7. června 1982 byla vedoucí jmenována Jana Benešová, zakázky byly vyřizovány do 3, 5 a 14 dnů, osobní prádlo rozváželo vozidlo OPMH, závody si ho přivážely a odvážely samy, pro místní obyvatele se služby praní prádla neposkytovaly, jsou zajišťovány pojízdnou sběrnou. V říjnu zrušen příjem zakázek šití prošívaných přikrývek, během roku probíhaly dokončovací práce na stavbě odpadního kanálu, pro zkvalitnění žehlení vyměněny plotny na žehlících lisech.

Okolní pastviny od května do října sloužily k pasení 60 kusů dobytka. Včelařství se věnoval Štván a přibyli noví zájemci – Jirsík, Ant. Kolda a P. Beneš. Ryby se ve Stříbrné drží v potoce z Horní Stříbrné, jednou za rok je pomocí elektrického proudu loví sokolovští rybáři a vozí je do vod dolní Svatavy.

4. května 1982 nastoupil předseda MNV Tomančík léčení a tak ho do konce roku zastupovala Eva Sedláčková. V listopadu byl dán návrh provést doplňovací volby a tím získat nového předsedu MNV.

Z řad rekreantu vznikly 3 osadní výbory – 1. od MNV do Nancy – předseda Jiří Němec ze Sokolova. 2. od samoobsluhy po Horní Stříbrnou – J. Ambrož a 3. Dolní Stříbrná – Václav Vopat.

Ve spolupráci s organizacemi byla zhotovena kratina u domu čp. 406, 601 a v čp. 601 i elektroinstalace. Při prováděné opravě čp. 601 bude vystavěn 1 malometrážní byt.

Na výstavbě vodovodu se v roce 1982 nepokračovalo. Podařilo se vystavět cvičný vlek. Provozovatele rekreačních objektů se starají o své objekty s výjimkou Avie Horní Slavkov a bytového podniku Příbram. V průběhu roku provedl Lesní závod Kraslice opravu ústředního skladu ve Stříbrné v hodnotě 67 000 Kčs -opravena střecha, nová fasáda, nová okna. Kinosál po zrušení prodejen 6 let sloužil jako sklady MNV, koncem roku 1982 se začalo s opravami – oklepání omítky, zlikvidování zbytku jeviště, do budoucna se počítá s velkou rekonstrukcí. Expreso se staví několik let a tento rok se moc nepokročilo.

Chodos – sloužil také jako doškolovací středisko pro Chodos a další podniky v rámci okresu a kraje.

Výpočetní technika Praha – v roce 1968 budovu podnik převzal, dům byl původně majetkem manželů Borovičových. Roku 1976 se začalo s velkou rekonstrukcí a adaptací, hrubá stavba provedena k podzimu 1981 – přistavěna budova vedle k Chotašové, kolaudace proběhla v únoru 1982, kapacita je 40 lůžek, od února správci Pulcovi a do dalších let se uvažuje i o převzetí vleku, háčku v Leopoldovce do správy Výpočetní techniky.

Turistická ubytovna Baník Sokolov – tvoří ji 5 místností pronajatých od MNV nad restaurací Horal, objekt je plně využíván lyžařskou školou a přes léto se zde soukromně rekreují i další zájemci z okresu Sokolov.

Do zkušebního provozu byl uveden malý vlek VL 200/1, v létě dostavěna cílová a startovací věž. V prosinci 1982 se Horská služba okrsek Bublava rozdělila na stanici Bublava a Stříbrná.

Do knihovny chodilo 49 dospělých a 33 osob dětí a mládeže. V obci proběhl dětský karneval, ples ČČK, taneční zábava k MDŽ, Josefská zábava. Školy v přírodě opět naplněny dětmi mateřských škol, Zámeček byl propůjčen pro lyžařský výcvik žáku 7. a 8. tříd sokolovského okresu.

Tento rok úplně vyschl skalní pramen pro jídelnu ZDŠ, u budovy Jitřenka postavil MNV provizorní mostek, který podle dohody bude v dubnu 1983 zbourán a postaven nový s ohrazeným průchodem, aby veřejnost neprocházela přes pozemek školy v přírodě a prostor mohl být využíván jako hřiště. V mateřské školce bylo zapsáno 18 a do jeslového oddělení 5 dětí.

Z tisku – stavba Expresa byla zahájena v roce 1978 a ještě není dokončena.

Při zavádění vody do konírny Lesního závodu Kraslice objevena studna o hloubce 20 m, ve které byl 12metrový sloupec vody, i když rok 1982 trpěl mimořádným suchem. Od původního záměru využívat starý náhon upuštěno a byla využita studna a opatřena čerpadlem Nautila a slouží jako hlavní zdroj pro konírnu.

V listopadu vypukl požár v Leopoldově ulici, v domě, který vlastnil Okresní podnik služeb Příbram, budova nebyla využívána a druhou část postihl požár před několika lety a následky nebyly odstraněny.

Jídla zdejších horalů – informace poskytla 72letá Antonie Böhmová, 1982.

1. „gepakene knedl“ – ráno nastrouhat syrové brambory a nalít na ně vlažnou vodu, teple vařené brambory nastrouhat posolit a promíchat se syrovými. Před pečením scedit vodu, omastit speciální plech a těsto v podobě placiček peci v troubě po jedné straně. Užívat kamna na tuhá paliva, placičky podávat k tmavým omáčkám a polévkám.

2. „štucl“ – ze stejného těsta jako „gepakene knedl“, těsto nalít na omaštěný plech, péci v troubě, z plechu brát vidličkou, muže se vylepšit špekem cibulkou a vajíčkem.

3. „grüne kochte – teplé vařené brambory a více syrových nastrouhat, nasypat do plátěného sáčku, vymačkat vodu, osolit. Ze směsi udělat šišku či kuličky, vložit do vroucí vody a vařit 20 minut, podávat k roštěnkám a guláši.

4. „wase kecn“ – směs s vařených a syrových brambor slabě nalít na plech, upečené rozdělit na dílky a jíst k polévkám.

5. „mell kecn“ – hladká mouka, vajíčko, sůl, mléko, rozkvedlat a nalít na omaštěný plech, peci v troubě, nakrájet na menší části a podávat ke kompotu.

6. „kvočn“ – vařené brambory roztloukat, smísit s horkou vodou jako kaši, přidat hrubou mouku, vajíčko, sůl, vytvořit placičky a upéci v troubě po jedné straně.