JZD Stříbrná

Při sestavování kapitoly o JZD Stříbrná se opírám o zápisy VO KSČ, jež se na každé schůzi zabývala hospodařením JZD a o ústní podání účetního JZD s. Emanuela Jirsíka, majora ve výslužbě.
K 31. prosinci 1950 ustavili místní zemědělci družstvo 3.stupně. V ten den svedli dobytek do stájí místního statku, který doposud obhospodařoval míst.národ.výbor s pomocí zeměd.ref. ONV Kraslice. Statek, pole, inventář přešel do majetku JZD Stříbrná. Několik zemědělců, kteří pracovali na místním statuů, přešlo do vzniklého JZD (rodina Kavalírova). Zemědělci, členové družstva, si ponechali záhumenek v rozloze do ½ ha, krávu, drůbež, vepře.
Z počátku bylo 25 členů JZD. Předsedou se stal Ant. Kolda, místopředsedou M. Hlavatý, účetním E. Jirsík. V té době družstvo obhospodařovalo asi 100 ha orné půdy, 150 ha luk. K hospodářství patřily 3 malé lesní enklávy v rozloze 3 ha. Družstvo vlastnilo 8 párů koní, 65 dojnic, 12 prasnic, staničního kance. Poněvadž stáje místního statku nestačily k ustájení veškerého dobytka, byl dobytek ustájen ve stájích větších usedlostí.
Družstvo se zabývalo hlavně živočišnou výrobou, z toho důvodu byla rostl.výroba zaměřena na zajištění krmivové základny.
Družstvo samo počtem pracovníků nemohlo obhospodařovat své pozemky, část půdy (louky) zůstávala ležet ladem. O naléhavých špičkových pracech museli vypomáhat zaměstnanci místních závodů a brigádníci z Kraslic.
V roce 1951 se stal předs.družstva s. Pubrdle, účetní Jirsík jednatelem.
Pracovní jednotka byla stanovena na 24 Kčs, během roku bylo zálohově vypláceno 50 %. V r. 1951, částečně i v r. 1952, družstevníci dokázali splnit úkoly v rost. A živ.výrobě, výše prac.jednotky byla dosažena. Družstvo ve Stříbrné patřilo mezi 10 nejlepších v Karlovarském kraji.
Různými direktivními zásahy do zeměděl. v r. 1951 – 1953 se zeměd.výroba rozpadla na několik různých odvětví. (Bylo např.nařízeno pěstování krmného zelí, kapusty, vysadit ovocný sad o počtu 400 ks stromů, zasít léčivé byliny – oman pravý, rozšířit pěstování lnu, zavést chov ovcí, drůbeže, včelařství).Pracovníci svým počtem a především neodbornými znalostmi, nezkušenostmi, nestačili nové úkoly zvládnout. Mimo to bylo okresem přiděleno k obhospodaření 22 ha orné půdy v Krásné, vzdálené od obilních skladišť 15 km.
Rok 1952 byl deštivý, hlavně léto a podzim. Zrní, které bylo dopravováno z Krásné, nebylo sušeno mechanickými prostředky, ve skladištích hnilo. Rovněž seno bylo uskladňováno vlhké.
Před.družstva byl znovu Ant. Kolda, místopř. Boudný, pokladníkem K. Landa starší, jedn. Jirík. Jako dozorčí byli jmenováni: Laurin, Pubrdle, Všetečka.
Agronomem byl K. Landa ml., zootechnikem Koldová, ved.rostl.výroby Boudný, živoč. K. Landa st., skladníkem Jambor. V rostlinné výrobě byl dodržen plán výkupu žita, pšenice, ovsa, hrachu, směsky, lnu, hořčice, brambor, zelí. V živoč. výrobě se nepodařilo splnit plán výkupu vajec.
Roku 1953 se stal účetním družstva Jan Krombholz, který byl současně předsedou MNV. Předsedou družstva byl jmenován K. Landa ml., do družstva vstoupilo několik mládežníků. Tento výbor JZD řídil necelý rok, byl likvidován kvůli financ.dluhům.
Ihned vzniklo nové družstvo s názvem JZD Nový život Stříbrná. Do družstva vstoupilo několik horníků z dolu Tisová u Kraslic, jeden z nich – Ad. Slotoš – se stal předsedou. Družstvu byla přidělena další orná půda z Nové Vsi. Členská základna se pohybovala mezi 15 – 20 členy. Ukazovalo se, že družstevníci, kteří přešli z průmyslu, nemají žádné zkušenosti, stejně tak se neosvědčili bývalí správci zem.usedlostí, kteří byli přinuceni do družstva vstoupit. Přesto však bylo docíleno určitého úspěchu. 29. července 1953 byro OV KSČ vyslovilo poděkování místnímu JZD, které jako první v okrese splnilo dodávku sena.
V následujícím roce se projednával nezájem členů o společné hospodaření, družstevníci začali vystupovat. JZD bylo po většinu prací odkázáno na pomoc brigádníků.
Úkoly v r. 1955 počítaly s vybudováním nového kravína, vepřína, zvýšení počtu ovcí na 400 ks, z tovární budovy Anger měl být přebudován statek. Bylo započato s budováním horského hospodářství, byl zaveden chov včel pro zřizování včelařství na Karlovar.kraji. Úkoly stoupaly a spolu s nimi stoupala i nespokojenost členů. Kritická situace nastala ve vepříně, kravíně – nebyli krmiči
dobytka. Krávy hynuly, nebylo zajištěno krmení na zimu, nebyly splněny dodávky vepř., hovězího masa, mléka. Byl činěn nábor nových členů.
Zpráva o průzkumu v JZD ke dni 10/6 1955 uvádí, že družstvo hospodaří na 270 ha zeměd.půdy. Skládá se z 24 členů, z toho jsou 4 dosídlenci z vnitrozemí, 14 z průmyslu, 6 z místních zdrojů.
V rostl.výrobě je zaměstnáno 13, v živoč. 11 členů. V čele družstva stál Nobilis, místopř. Davidová, ved. rostl.výroby Kolda, člen představenstva Němečková. Pracovní morálka členů byla nedostatečná. Stále se projevovalo, že většina dělníků nenašla k JZD správný poměr. To se projevilo i v řízení.
I když v 1. etapě jar.prací byl úkol zvládnut, orba, osev, ošetření luk a pastvin bylo provedeno nedostatečně.
Dodávky v živ.výrobě byly plněny poměrně dobře, až na mléko. Incest.výstavba v JZD byla nedostačující. Kravín se přestavoval pomalu, nedostačovaly prostory pro vepře a ovce.
Ze strany MNV byla družstvu věnována malá pozornost, rada MNV se zabývala otázkami JZD 1 x v měsíci.
Patronátní závody: Leko, ZRD Tisová – pomohly při špičk. pracech.
Stejně nedostačující byla pomoc zeměd.odboru.
V roce 1955 došlo opět k výměně představenstva. Předs.zůstal Slotoš, účetní Pansterová, zootechnik Titěra. Družstvo bylo opět přebudováno, obhospodařovalo také pozemky, dobytek likvidovaného JZD Bublava. Svou činnost zaměřilo hlavně na živoč.výrobu, chov ovcí. Byl získán bača ze Slovenska. Začalo se s chovem kachen. – Letošního roku se nepodařilo proplatit prac.jednotku 25 Kčs, naturálie obdrželi družstevníci v plné výši.
Okres.zem.odbor ONV v Kraslicích se po dohodě se zástupci JZD Nový život Kačice (okres Nové Strašecí) rozhodl sloučit družstva Stříbrná a Kačice. Předseda JZD Kačice s. Bureš (tehdy poslanec Nár.shr.) se přestěhoval, stal se předsedou sloučeného družstva.
K usnadnění práce a hlavně pro zajištění stravování brigádníků byla v r. 1957 zřízena a vybavena jídelna JZD. Při sloučení druž. byla členská základna ve Stříbrné asi 12 rodin. Ačkoliv byl prováděn silný nábor mezi přesídlenci z vnitrozemí, do Stříbrné se přistěhovalo pouze 12 rodin.
Těm byli předány rod.domky, přidělen záhumenek. Sloučená družstva dostala vysokou státní finanční podporu. Celek se však neosvědčil, k 1. 1. 1958 se rozpadl.
Na jaře 1958 se stalo družstvo Nový život Stříbrná opět samostatným. Mnoho členů JZD se odstěhovalo. Jako účetní zůstal nadále s. Jirsík, v krátké době se vystřídalo několik předsedů, kteří byli jmenováni zem. odb. KNV v Karl. Varech.
Podle zápisu plenární schůze konané v červnu 1958 mělo být sklizeno: 136 ha luk, 34 ha jetelotráv, 80 ha luk. Plán počítal se sklizní z 1 ha – 20 q. Pro zajištění senoseče bylo nutno 30 lidí denně, o pomoc byly požádány patron.závody a místní občané. Jako nejlepší sekáči se osvědčili Bulej, Vrábel.
Operativní skupina při MNV na schůzi 9. října 1958 sdělila, že obiloviny a okopaniny byly k tomuto dni sklizeny, zbývalo svézt slámu po kombajnu z 61 ha, provést orbu na 65 ha, vyvézt hnůj 3500q. Tato schůze se zabývala celkovou situací JZD. Bylo konstatováno, že v živoč.výrobě pracovalo pouze 8 družstevníků, v rostl.čtyři. V průměru byla pracovní morálka dobrá. Byla nezodpověděna otázka, zda družstvo bude zachováno, či dojde k převzetí ČSSS. Odpověď přišla v lednu 1959. S konečnou platností byla rozpuštěna družstva ve Stříbrné (s Bublavou), Mlýnské (s Libocí). Likvidátory byli s. Hájek, ředitel státní spořitelny v Kraslicích a účetní E. Jirsík.
Likvidace proběhla během roku 1959, veškerý živý a neživý majetek byl převeden ČSSS v Kraslicích. Bývalí družstevníci se pak stali zaměstnanci stát.statků, nebo se odstěhovali, či vstoupili do pracov.poměru v Kraslicích.
Předaný majetek činil hodnotu 6 milionů Kčs.

Psaná kronika strana 86 – 93