Rok 1980

Do užívání TJ byla předána klubovna a dílna pro opravu lyží v domě pionýrů a mládeže, vyvíjela se činnost pro získání rolby na úpravu lyžařských terénů v katastru Stříbrné a Bublavy. Plánovala se výstavba cílové a startovací věže a malého vleku pro tréninkové účely.

Pionýrská organizace pracovala ve 3 oddílech ve Stříbrné – 76 členů. Poprvé se organizoval letní pionýr tábor v zahraničí v maďarských lázních Tapolka.

V roce 1976 623 trvale bydlících a v roce 1980 již jen 519 osob. Občané vlastní 23 motorek a 40 aut. Po 41 letech se ve Stříbrné narodila dvojčata Martin a Monika Poppa.

Zhodnocení volebního období 1976 – 1980. Byly opraveny a zmodernizovány 2 byty v domě čp. 376, dva byty v čp. 518, v čp. 386 bývalá prodejna masa 4 nové byty, stejně tak v čp. 442 tedy v bývalé bubnárně. Byla zahájena stavba skladů MNV, která je před dokončením. Do dalšího volebního období přechází dostavění Expresa, vodovodu a skladů MNV.

Ve škole v přírodě se rekreovalo v tomto roce 854 dětí a 91 osob doprovodu. Na budovu bývalé ZDŠ byl vypracován projektový úkol na generální opravu a přístavbu, po opravě bude v objektu ubytováno 100 až 120 dětí.

Veškeré dřívější služby na povolení MNV byly zrušeny krom stavebních a nábytkářských prací J. Skoka. U MNV celodenně zaměstnáni 3 pracovníci a na částečný úvazek další 4.

V OPMH pracovalo 51 lidí, byla vyčištěna část vodního náhonu, aby v zimě nebyl nedostatek vody. Byly započaty práce na odpadovém kanálu OPMH.

Objevil se poprvé ve větším měřítku obaleč modřínový. V rámci technologické přípravy se započalo s odlesňováním tras pro svážnice – pilská, rolavská, pytlácká a buková. Z penetrovaných cest byla dokončena lesní cesta kolem hájenky Špičák.

V místnostech dětské poradny proběhla celková oprava.

Docházelo ke znečisťování vozovek hlavně u stavby Výpočetní techniky. V létě docházelo ke znečisťování potoka v Horní Stříbrné díky pasení dobytka.

Chráněné stromy – smrk Nancy 125 let výška 45 m obvod 334 cm v 10 m, jedle na konci světa 250 let 40 m 357 cm 10 m, jedle pod Špičákem 250 let 40 m 382 cm 5 m.

Expreso – zhotovena střecha, okna dveře atd..

Veřejná škola lyžování Baníku Sokolov již 3 sezonu v provozu. Pionýrská skupina připravila stanovou základnu za potokem pod bývalou ZDŠ pro 60 pionýrů okresu Sokolov, proběhly 4 14denní turnusy ze Sokolova, Bukovan, Kynšperku nad Ohří a Horního Slavkova.

Sčítání lidu domu atd. k 1. listopadu 1980 – v obci 255 domů z toho 170 trvale obydlených z toho 164 rodinných domu, 5 ostatních domů a 1 budova. 70 domů slouží k rekreaci, 3 k jiným účelům, 11 neobydlených, 8 určených pro přestavbu a 4 k jiným účelům. Domy podle stáří do roku 1899 – 13 domů, 1900 – 1919 – 66, 1920 – 1945 – 84, 1946 – 1960 – 1, 1970 – 1975 3 domy a 1976 – 1979 také 3 domy. V roce 1967 bylo ve Stříbrné 240 obytných domů z toho 5 neobydleno, 16 vlastnily podniky a 16 sloužilo individuální rekreaci, 73 nebytových objektů, které sloužily Státním statkům a Lesnímu závodu. V roce 1970 bylo ve Stříbrné 187 domů, 1 zemědělská usedlost, 6 bytových domů, 4 domy ostatní, 40 domů k soukromé rekreaci a 24 domů bylo neobydleno.

Ve Stříbrné k 1. listopadu 80 žilo 520 osob, v roce 1967 – 742 z toho 146 důchodců. Národnost obyvatel v roce 1980 česká – 286, slovenská – 80, ukrajinská – 3, polská – 1, maďarská – 8, německá – 130. V roce 1970 česká – 358, slovenská – 104, ukrajinská – 2, maďarská – 5 a německá – 179 lidí.

První start závěsného kluzáku rogala provedl K. Poner, v roce 1980 se stavěla startovací rampa Pod Špičákem jako nejvýhodnější místo na Kraslicku, v tomto roce se uskutečnilo 50 seskoků 4 rogalisty z Kraslic – Vopička, Huml, Poner a Cmunt.

V roce 1969 vypracoval Státní ústav pro územní plánování Praha podrobný územní plán rekreačního střediska ve Stříbrné, plán navrhoval výstavbu hotelu s 50 lůžky, rekreační zotavovnu ROH – hotel a třetí hotel Rájec, výstavbu víceúčelové prodejny, rekonstrukci bývalé konírny na ubytovnu s občerstvením s kapacitou lůžek 40, vybudování srubového tábora v Nancy, lyžařských vleků na Olověný vrch, Tisovec a Novou Ves, pro letní rekreaci měla sloužit vodní nádrž Rájec, hřiště pro míčové hry v blízkosti, k turistice krušnohorská hřebenovka Kraslice -Bublava – Rájecké údolí. Při realizaci plánu bylo upuštěno od stavby hotelů, vodní nádrže a turistické ubytovny – byla postavena samoobsluha, upravena vodní nádrž u Chodosu, postaveny 2 lyžařské vleky, započalo se s výstavbou Expresa, nevyužívané objekty byly předány podnikům. V současnosti je v provozu 14 středisek, která vlastní: KIO Plzeň, ČSD Cheb, ČLUZ Nové Strašecí, Důl Nosek Tuchlovice, Nářadí Roztoky u Křivoklátu, Výzkumný ústav národního plánování a řízení, ČSAD Sokolov, Výpočetní technika Praha, Berounské eternitové závody, Avia Horní Slavkov, ZVAK Benešov, Chodos Chodov, Vojenský výzkumný ústav Praha a ONV Beroun.

Závěrem roku 1980 vyhlášena oblast klidu Přebuz zahrnující značnou část katastru obce Stříbrná.

Obec Stříbrna má jeden významný československý primát – první stálou MŠ v přírodě – objekt Zámeček – původní rekreační budova ROH statky Rakovník byla v 60. letech zařízena jako škola v přírodě MěNV Chodov, v roce 1974 byla budova předána odboru školství ONV Sokolov a ředitelkou se stala bývalá učitelka ZDŠ s. Štvánová. V roce 1974 byla předána další budova čp. 220 později přejmenovaná na Jitřenku. Oba objekty od 1. září 1974 do 10. února 1975 vyřazeny z provozu a vybaveny potřebným zařízením pro děti do 6 let, kapacita Jitřenky 50 dětí, Zámečku 36 osob a doprovodu 12 osob. V roce 1970 uzavřena budova MŠ čp. 593, do roku 76 byla bez provozu, poté opravena na další školu v přírodě a v roce 1977 pojmenována na Sluníčko s kapacitou 25 lůžek. Pro všechny 3 budovy se používá školní kuchyně bývalé ZDŠ čp. 514. V roce 1983 má být budova čp. 514 rekonstruována během tří let na školu v přírodě s kapacitou 100 – 120 míst.

Dělnické a komunistické hnutí: 13. května 1918 protestovaly ženy ze Stříbrné před Okresním hejtmanstvím v Kraslicích proti nedostatku potravin. V srpnu 1921 hlásila četnická stanice ve Stříbrné, že na schůzky komunistické strany ve Stříbrné byl přítomen J. Tryzubský z Jáchymova a mluvil o poslání komunismu. V roce 1927 bylo na Kraslicku 11 místních organizací KSČ, komunistická mládež ve Stříbrné sdružovala 18 členů a v září 1927 Svaz komunistické mládeže ve Stříbrné pořádal slavnost za účasti 200 osob v hostinci D. Riedla. Roku 1928 probíhaly veřejné schůze KSČ v obci Nová Ves. 26. dubna 1932 se ve Stříbrné konala veřejná schůze KSČ, na níž přednášela Klára Barthová – jednalo se o manželku německého básníka, který před fašismem emigroval do ČSR. Ve 30. letech se ve Stříbrné dostala do popředí sudetoněmecká strana, v květnových volbách 1938 získala 2 155 hlasů, sociální demokracie 193, komunisté 236 a česká volební skupina 24 hlasů. Po osvobození v roce 1945 přicházeli první Češi – členové finanční stráže, kteří místo museli v roce 1938 opustit. Do konce roku 1945 bylo ve Stříbrné již 132 Čechů, místní podniky a dílny byly předány národním správcům, vznikl obecní statek s 20 ha, do roku 1950 po odsunu dosídlilo 1 641 osob. V roce 1950 místní organizace KSČ se skládala z 31 členů a 5 kandidátů – předsedou byl s. Sváta a jednatelem s. Dolejš – tohoto roku dosáhla KSČ ve Stříbrné nejvyššího počtu ze všech dalších let. V roce 1959 měla VO KSČ 24 členů a 3 kandidáty, předsedou byl Vl. Bartoš, hospodářkou B. Kindlová, jednatelem s. Urbiš, místopředsedou K. Landa, členy výboru J. Beneš, J. Bršťák a Vl. Titěra. V roce 1960 změny ve výboru KSČ nový člen – Vrbický a Cígler, v roce 1960 bylo rozhodnuto založit knihu usnesení ze schůzí a pravidelně kontrolovat usnesení. Roku 1960 VO KSČ tvořilo 20 lidí, z toho 12 členu byli členové VO a 8 členů registrovaných. V roce 1961 se stal novým předsedou VO Kindl člen SNB, v roce 1964 se předsedou stal J. Herout, jednatelem Tomančík, hospodářem J. Greguš, lektorem Ol. Tříska a tiskovým referentem B. Kalina. V roce 1966 se stala předsedkyní VO A. Fajlová. V roce 1971 byla předsedkyní VO jmenována M. Chotašová a členové výboru – J. Cheníčková, Štván, Trohemčuk a Tomančík a instruktorem byl St. Laxa. V roce 1972 byl instruktorem jmenován s. Hloušek, jednatelem byl pověřen s. Vaněk. Roku 1972 byl podán návrh na nové členy P. Beneše, J. Farkaše, Bož. Hladíkovou, M. Jíchovou a K. Uhlíka. Roku 1973 VO tvořilo 13 členů a 14 členů registrovaných, předsedkyní byla s. Stehlíková a většinu tvořili důchodci. Roku 1975 předsedou byl zvolen J. Beneš, místopředsedou Jansa, jednatelem s. Trohemčuk, hospodářem s. Štván a členem výboru s. Tomančík. Roku 1977 předsedou VO se stal Jansa, místopředsedou Beneš, jednatelem Tomančík, hospodářem Štván a členy výboru Slepičková se Stehlíkovou, VO tvořilo 12 členů. V roce 1979 se novým předsedou stal Beneš a instruktorem byl J. Karpíšek. Roku 1980 předseda Chotašová, jednatelka Stehlíková, Štván hospodář, členové VO Tomančík a Slepičková.